Centrum sociálních služeb

Moje první knížka, kterou jsem přečetla byl Slabikář, poté Honzíkova cesta, Zlatovláska a mnoho dalších pohádek. Na moje narozeniny Matka pozvala na návštěvu svoji maminku, Babička byla vlídná a hodná, přijela se na nás podívat a přivezla jako dárek pro maminku dvě užitečné knížky - Kuchařka naší vesnice a Dobrá rada. Protože my Tři sestry, takže s rodiči Bylo nás pět. Jako děti jsme byli často nemocné, maminka hledala rady v knížce Domácí lékař, když už nebylo vyhnutí, musela jsem jít do Nemocnice, po nějaké době maminka panu doktorovi řekla Doktore, to byste se divil, jak se ta moje dcera brzy uzdravila. Jak šel čas, začala jsem uvažovat o tom, že bych se chtěla podívat do světa, tedy Z Čech až na konec světa, cílem mých toulek byl nejdříve K 2,  pak jsem zjistila jak žijí Trosečnící polárního moře. Mezi dvěma oceány jsem se zdržela delší dobu a najednou jsem si všimla, že Tam nad řekou je Argentina, nakonec mě dovedly Šlápoty do Mexika, kde jsme zůstali delší dobu, protože jsme byli Obklíčeni slony. Pan učitel, chudí lidé a divá Bára nevěřili tomu, že jsem procestovala takový kus světa. Cestovala jsem také po své vlasti, chtěla jsem zjistit Jak se kalila ocel,  potom ovšem nastala Těžká  hodina a náhle se objevila Rudá záře nad Kladnem, aby toho nebylo málo zjevil se Muž v mlze, z dálky vše sledoval Švejk. Osm žen z hradu vzpomínaly na doby svého působení na Hradě, jedna z těch osmi, ta nejsilnější řekla Zhubněte jednou pro vždy. U nás doma bylo vždy útulno, Lucerna svítila a na stole ve váze voněla Kytice. Toto celé vyprávění má nádech 50 odstínů šedi a vše to jsou jen Staré pověsti české.